Soustředěná dělostřelba by nenadělala takové škody, jaké v okolí bejrútského přístavu napáchala exploze, která hlavním městem Libanonu otřásla v úterý v podvečer. Svědci hovoří o apokalypse. Lékaři ošetřili stovky zraněných na ulici. Explozi bylo slyšet až na Kypru. Rozsah zkázy překvapil i bejrútského guvernéra, který pár hodin po explozi dorazil na místo. „Připomíná mi to, co se stalo v Japonsku. V Hirošimě a Nagasaki,“ uvedl Marwan Abboud a před novináři neskrýval slzy. „V životě jsem neviděl devastaci takového rozsahu, takovou katastrofu. Je to národní katastrofa,“ dodal.
Pojďme si nicméně toto krásné město město více představit. je hlavní a největší město Libanonské republiky. V Bejrútu a přiléhajících městech žije přibližně 2,4 miliónu obyvatel, což je téměř polovina všech obyvatel Libanonu.
V samotném Bejrútu, který se nachází na poloostrově v Středozemním moři, žije přes 360 tisíc obyvatel, zástavba bejrútských předměstí se však rozpínají na pobřeží od Mezinárodního letiště Rafíka Harírího až po historické městečko Byblos, ležící asi 50 kilometrů od sebe.
Jedná se o jedno z nejstarších hlavních měst a nejstarších měst na světě vůbec. Trvale je obýváno přibližně 5 tisíc let, první zmínka o Bejrútu, která byla nalezena při vykopávkách v Egyptě, pochází z 15. století před naším letopočtem.
Bejrút hraje klíčovou roli v rámci libanonské ekonomiky. Většina místních, ale i zahraničních bank, společností a dalších podniků sídlí v Bejrútu. Toto město nazývané „Paříž blízkého východu“ však v minulém století sužovala občanská válka, během které bylo město zničeno. Bejrút se tak již od konce války rekonstruuje. I přes problémy války je dnes Bejrút velmi navštěvovaným městem. Město patří mezi velmi globalizovaná města s mezinárodním významem. Patří též mezi vyhledávané destinace turistů z jiných arabských zemích, jelikož je Bejrút a celý Libanon na rozdíl od ostatních arabských zemí poměrně liberální. Město samotné se dělí na převážně muslimský západní Bejrút a křesťanský východní Bejrút, zatímco jeho předměstí jsou převážně křesťanská. Původní název města zněl Bêrūt – česky „Studně“. Tento název mu dali Féničané a to už v dobách 15. století př. n. l. Ve starověku byl také znám pod názvem Berytus, na tento název přišli archeologové v roce 1934. Roku 140 př. n. l. město obsadil a později zničil Diodotus Tryfon, král tehdejší Sýrie a Seleukovské říše. Poté bylo město přestavěno v helénském stylu a přejmenováno na Laodicea, na počest seleukovské královny. Dnešní město se rozkládá na místě právě tohoto starého. Proto se také přímo v centru Bejrútu nacházejí historická naleziště, na kterých bylo možno pracovat až po ukončení občanské války v roce 1991. Díky průzkumu se zjistilo, že některé současné ulice kopírují tvar těch starověkých.
Až do roku 1975, kdy vypukla občanská válka, se městu říkalo „Paříž blízkého východu“, kdy stále zůstávalo centrem arabské inteligence, obchodu a turismu.
V roce 1991 byl podepsán mír. V této době bylo celé město prakticky zničeno. V centru byly sutiny obchodních domů a administrativních budov. I 20 let po válce jsou rány stále vidět. Centrum je sice opravené, ale v létě roku 2006 v druhé libanonské válce byly Izraelem bombardovány jižní čtvrtě ovládané Hizballáhem. Časté jsou taky atentáty na významné politické osobnosti, ten nejznámější se odehrál v únoru roku 2005 – atentát na bývalého premiéra Rafíka Harírího v západním Bejrútu u hotelu St. George.
Tento akt vedl k tzv. Cedrové revoluci a stažení Syrských vojsk z Libanonu.
Včera tedy došlo v místním přístavu k výbuchu skladu s výbušnými látkami (ledek). Exploze měla podobu skutečně mohutného hřibu a poškodila značnou část města; zahynulo více než sto osob a zraněno bylo okolo několika tisíc.
No Comments