Pane doktore, jste uznávaným kardiologem, mj. pečujete o srdce mnohých českých atletických hvězd. S jakými nejčastějšími potížemi se na Vás pacienti v současné době obracejí?
V rámci naší ordinace je velké spektrum diagnóz a potíží, se kterými k nám pacienti přichází. Mezi ty nejčastější patří zejména pacienti po infarktu myokardu, po plicní embolii či hluboké žilní trombóze, pacienti s chornickým srdečním selháním, lidé, kteří mají obtížně korigovatelnou hypertenzi, pacienti s různými typy arytmií a palpitaci, pre-synkopální stavy, dušnosti a mnoho dalších.
Jsou kardiologická onemocnění většinou doménou starších osob, nebo zasahují i do života mladší populace obyvatelstva?
Kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově jednou s nejčastějších příčin úmrtí, jak uvádí i Světová zdravotnická organizace. Nedá se říct, že by postihovali jen určitou konkrétní věkovou skupinu pacientů. Věk rizikových skupin souvisí s danou kardiologickou diagnózou. Například u starších pacientů se setkáváme více s fibrilací síní, infarktem myokardu, srdečním selháním a polymorbidními stavy, kdežto mladší pacienti se na nás obrací s vrozenými srdečními vadami, hlubokými žilními trombózami, palpitacemi a další.
Říká se, že nejlepší prevencí na onemocnění oběhového aparátu je sport. Souhlasíte s tímto tvrzením?
Sport je velice příznivá metoda prevence, ale existuje celá řada dalších preventivních opatřeních, kterými můžeme předcházet kardiovaskulárním onemocněním. Zdravý životní styl, životospráva, stres, pohyb ale třeba i genetika nás ve velké míře ovlivňují. U pacientů, kteří se pravidelně, byť jen v menších časových intervalech, věnují sportu a pohybu je značně snížené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Ve starším věku stačí i pravidelné procházky kombinované se zdravou stravou.
Jak je to se stravovacími návyky? Co nám v potravě aktuálně chybí , nebo naopak čemu se máme vyhnout?
Všeobecně je doporučováno mít pestrou stravu, včetně zeleniny, ovoce, masa, ryb, luštěnin a dalších. Každý komponent obsahuje jiné minerály, stopové prvky, aminokyseliny, které jsou pro naše tělo důležité a jejich dlouhodobý nedostatek se může podepsat na našem zdravotním stavu v jakékoli podobě. Je známo, že vyvarovat bychom se měli přejídání, nadměrnému pití alkoholu, kouření, smaženému a tučnému jídlu. Čas od času nám samozřejmě i takové jídlo neuškodí, ale rozhodně by nemělo v našem jídelníčku převažovat. Já doporučuji pacientům středomořský typ diety, který je dle mého názoru ideální variantou.
Jak je to s pitím vína a tvrdého alkoholu?
Jak jsem již zmínil výše, vše v naší stravě musí být vyvážené a to včetně konzumace alkoholu. Červené víno má pozitivní účinky, ale pouze v dávkách kolem max 2 dl vína denně. Rád bych také zmínil, že dávky se nesčítají, jak se často setkávám u pacientů s dotazy typu „Mohu v sobotu vypít litr vína, když jsem si celý týden nedal ani skleničku?“. Ne, není to správné. Pokud dojde k výkyvům v požívání alkoholu, či kombinaci s tvrdým alkoholem, nebo i konzumaci několika piv denně, může tento proces způsobit fatální zdravotní problémy. Nejen v podobě poškození jater, ale například dilatační kardiomyopatii.
Hodně se mluví o důležitosti ryb a rybích výrobků. Proč?
Ryby obsahují omega 3 mastné kyseliny, které snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění v podobě snížení triglyceridů, pozitivních účinků na krevní tlak a předcházení výskytu cévní mozkové příhody a srdečního selhání. Doporučeno je jíst rybu dvakrát týdně, což v podmínkách České republiky není moc obvyklé. Ryby obsahují i mnoho dalších stopových prvků které jsou důležité pro správnou funkci celého organismu.
Jak je to s prevencí? Musím požádat svého obvodního lékaře, nebo mohu za Vámi přijít na vyšetření i bez doporučení?
V ČR funguje tvz. systém gate-keepingu, to znamená, že v případě, že má pacient potíže, měl by správně nejdříve navštívit svého obvodního lékaře, který jej prohlídne a pokud zhodnotí, že je potřeba doplnit kardiologické vyšetření, vypíše pacientovi žádanku a ten pak na objednaný termín (někdy i ihned, tvz. statim), odchází na dovyšetření k nám do kardiologické ambulance. Nelze, aby pacient bez obtíží přišel k nám, že chce být vyšetřen, tak to bohužel nefunguje. Samozřejmě našeho registrovaného pacienta, který má akutní potíže a navštíví nás, vyšetříme a neodmítneme. Pokud jsou však potíže intenzivnějšího akutního rázu, vždy pacientům opakuji a zdůrazňuji, aby zavolali RZS a nebo navštivili urgentní příjem v nemocnici, kde budou vyšetřeni. V některých případech jde totiž o minuty a kardiologická ambulance samozřejmě nemá takové technické a personální vybavení na to, aby zvládla akutní případy.
